Postřižiny – Bohumil Hrabal

Co napsat k tomuto dílu, jež patří ke klenotům jak československé literatury a které se dočkalo nesmrtelnosti i na plátně stříbrné…? Postřižiny jsou nesmazatelně zapsány do dějin a není snad čtenář, který by tento přáběh neznal. Nebudu se tedy věnovat samotnému příběhu, ale jen hrabalovské poetice. Tohoto autora jsem měl v hledáčku již od střední školy, avšak přestože jsem četl docela dost, pokaždé bylo na čtení “něco důležitějšího”. Pobytem v Dubaji tak částečně splácím dluh, který mám sám u sebe a tyto krásné knihy doháním. Knihu tvoří střípky ze života v maloměstském pivovaru líčené očima paní správcové. A jak víme z filmu, ta je svéhlavá, ztřeštěná a krásná. Jak již název napovídá, zkrátka sen každého muže. Nebo můj tedy určitě. Právě tento fakt, spolu s věčně hlučným strýcem Pepinem, který přijede na návštěvu a v podstatě se do pivovaru na trvalo nastěhuje, tvoří zápletku většiny drobných historek, na které je Hrabal pravý mistr. Jestli na nějakou knihu neaplikovat metody rychlého čtení, je to právě tato. Doporučuji číst pomalu a pouze při zvláštních příležitostech, třeba při klidném nedělním odpoledni v pohodlném křesle s dobrou kávou.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.