Tohle není deník – Zygmunt Bauman

Již několikátá baumanova kniha, která se mi dostává v krátké době do ruky. A opět moc zajímavá a psaná autorovým osobitým stylem. Provokativně, bez chuti se čtenáři zavděčit, bez příkras.

Jedná se o krátké, pouze několikastránkové úvahy na různá témata aktuálního světa, psaná na přelomu roku 2011/12. Jak je jeho zvykem, autor zde opět komentuje společnost, demokracii, ekonomiku. Vzhledem k povaze knihy se na tento styl těžko píše ucelený komentář. Omezím se protentokrát pouze na kratičké úryvky a myšlenky, které mne zaujaly.

Střípky z knihy

„Kdekoli jsou utáboření cikáni a dojde tam k nějakému zločinu, loupeži atd., jsou to právě oni pokaždé označeni za viníky, což je děsivé; je-li na ně bez výjimky nahlíženo jako na pobudy, jak se mohou stát slušnými lidmi?“ – Tato slova nepocházejí od Baumana, nýbrž od královny Viktorie, která si je poznamenala do svého deníku v roce 1836. Je až zarážející, jak je jejich význam platný i v kontextu dnešní doby.

„… na krátkodobou prosperitu si půjčit můžete, ale na dlouhodobou geopolitickou moc nikoli.“

„Státní instituce jsou dnes zatíženy úkolem vymýšlet a poskytovat lokální řešení globálně vytvářených problémů…“

„Obviňování imigrantů – cizinců, nově příchozích … představuje lákavý alternativní zdroj legitimity vlády – a tak si rychle získá oblibu…“ Psáno v roce 2011!

„Pro země, které si prošly komunistickou diktaturou, představovala demokracie v západním stylu příslib prosperity, růstu a míru. Ani v jednom případě nepřinesla ani zdaleka co, co se od ní očekávalo.“ Krutá realita a důvod zklamání a frustrace mnoha lidí.

„Právě v takovém světě, v němž jedinou jistotou je jistota nejistoty, můžeme usilovat o pochopení sebe samých i sebe navzájem, o komunikaci, a tedy i o společný život, jeden s druhým i jeden pro druhého.“

„Nejděsivější a nejkrvavější zvěrstva v dějinách byla spáchána ve jménu těch nejvznešenějších, nejušlechtilejších, a proto nejchvályhodnějšch a nejlákavějších cílů.“

Co si z knihy odnáším

Na Baumanovi je krásný jeho nadhled, pokora a lidskost. Přestože jeho knihy nepatří k nejjednodušším, jeho myšlenky jsou opravdu silné a pronikavé. Baumana tedy považuji za jednoho ze svých objevů roku 2017.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.