Dluh, prvních 5000 let – David Graeber

Velkolepé dílo od Davida Graebera, jehož považuji za jednoho z nejzajímavějších účastníků současné debaty o světě. Začněme tedy rovnou u něj. Svým povoláním vysokoškolského pedagoga by se mohlo zdát, že půjde o nudného týpka v tvídovém saku. Nemůžeme však být dále od pravdy. Připomíná spíše Roberta Langdona z románů Dana Browna. Už jen proto, že jej kvůli vyhraněným názorům, které se nebojí prezentovat, z několika vysokých škol vyrazili. Do profesora antropologie byste asi také neřekli, že se stane jednou s vůdčích postav Hnutí Occupy, které mělo, zejména za oceánem, ohromný ohlas a značný společenský dopad (více se tomuto tématu věnuji v článku o další Graeberově knize Revoluce naopak a také o Chomského knize Hnutí Occupy).

Dějiny dluhu

Nyní vám je už, alespoň doufám, jasné, že nepůjde o klasickou a nudnou „učebnici dějepisu“. Osobně mám tyto knihy, shrnující vybrané pasáže historického vývoje v dané oblasti, moc rád. Člověku do dodává jistý nadhled. Upřímně řečeno, studium historie se stalo mým dalším koníčkem, které se prolíná a postupně nahrazuje cestování. Myslím si, že se obě činnosti moc hezky doplňují a pomáhají člověku vidět svět v souvislostech. Což je pro orientaci v dnešním globálním a provázaném světě stále důležitější.

Principy a historické souvislosti

Kniha je rozdělena na 2 základní části. V první se seznamujeme s principy, které se táhnou napříč lidskými dějinami, napříkald pojednání o morálních základech ekonomických vztahů, jaký s vnámíním dluhu souvisí sex a smrt, otroctví apod.

Autor kupříkladu velice přesvědčivě argumentuje, že v mnoha ekonomických příručkách zmiňovaný model počátku směnného obchodu po kterém následoval vynález peněz je vlastně nesmysl. Jak to před tisíci lety bylo doopravdy se už nejšpíš nedovíme nikdy, avšak argumenty popisující, že po dlouhý čas peníze nebyly potřeba proto, že se jednotliví účastníci směnného obchodu znali a místo peněz si zkrátka věřili a své transakce si psali takříkajíc “na futro”, dávají smysl. Vznik peněz je datován až na dobu, kdy se ve starověku rozhořely první větší konflikty a začalo se válčit. Peníze tedy vznikly na základě vojenství a násilí.

Podobných příkladů je kniha plná. Zdařile tak vyvrací tradiční pohled na peníze a na ekonomickou teorii, jako takovou.

Ve části druhé se autor věnuje popisem jednotlivých dějinných uskupení a kultur napříč dějinami. Západní civilizace (ke které se vyjadřuje velice kriticky), blízký východ, Indie, Čína a další. V knize najdeme kapitoly od starověku, přes střeodvěk, až po současnost. Velký důraz j kladen také na vznik kolonií, i kapitalismu, jako takovému. Zmiňovány jsou tedy také Adam Smith, i jeho ideový oponent Karel Marx a mnoho dalších. Autor se zde také často věnuje tomu, jaký vliv na jednotlivé kultury mělo a má náboženství.

Důvěryhodnost

Knize dává na důvěryhodnosti také velice obsáhlý systém doplňujících poznámek, doplňujících myšlenek a vysvětlení, čítající více než 65 stran, a také bohatý seznam doplňující literatury, který obsahuje 30 stran dalších odkazů. Po shlédnutí této části čtenáři rychle dojde, že i když je kniha napsaná provokativně a napadá mnohá zaběhnutá klišé, v žádném případě nejde o bezduché plácání, ale o komplexní argumentaci podpořenou velmi obsáhlým výzkumem.

Co si z knihy odnáším:

  • Dějiny lidstva jsou jako bludný kruh: dluh -> peníze -> násilí -> války -> dluh.
  • Jsme otroky naší touhy. Je jedno, jestli jako chudý farmář na Bali prohrajeme doslova svůj život na kohoutích zápasech, jako pověrčivý Číňan ztratíme jmění v kasínu v Macau, spolupracujeme s STB, nebo si zkrátka jen vezmeme hypotéku takovou, že nás její splátky ruinují a musíme dělat i to, co nám není milé (například práci, vyžadující jistou míru morální flexibility). Žijeme ve strachu. Otroctví zkrátka vždy bylo a vždy bude. Je však zajímavé, že často se do upíšeme dobrovolně.
  • Jednou z mnoha příčin druhé světové války byl i fakt, že mocnosti, které stály na vítěžné straně vyměřily poraženému Německu ohromné reparace, které měly nedozírné následky nejen ekonomické, ale také společenské. Němci se zatvrdili, sjednotili a výsledek již všichni známe. Zajímavé je, že podobná situace se projevuje na mnoha místech i dnes a postihuje zejména nejchudší země, kterýchžto diktátoři si po osvobození od koloniálních velmocí napůjčovali na mezinárodních trzích spoustu peněz, které však nevěnovali do rozvoje země, ale do zlepšování situace své. A státní dluhy tak často platí již tak chudí lidé. Mezitím čas plyne a nepětí stoupá. I toto je mimochodem jeden ze zásadních činitelů způsobujících migraci, především v Africe.
  • Kniha moc hezky navazuja na zde již dříve zmiňované Homo Sapiens a Svět, který skončil včera a v mnoha ohledech je doplňuje a rozšiřuje.
  • Během čtení se v mysli mnohokrát vytanula myšlenka: „Kdo nadává na dnešní svět, nemá dost informací o minulosti.“ Jinak si nedokážu vysvětlit neustálé stěžování na dnešní svět a takřka blahořečením dob minulých. Do jisté míry se zcela jistě jedná o lidskou přirozenost, avšak o to důležitější je těmto „vzdorům temné strany lidství“ vzdorovat a bránit se jím. Třeba již v počátku zmiňovaným studiem historie.

Knihu rozhodně považuji za jednu z nejdůležitějších, které jsem kdy četl.

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.