Pojďte pane, budeme si hrát

Petr (Jezevec) Pouchlý, Court of Moravia, gamifikace, playful design. Kdo, co to vlastně je a proč by vás to mělo zajímat?

Se Petrem Pouchlým jsem se poprvé setkal na při pravidelném poslechu Jak podnikají profesionálové (tento kanál je zároveň k dispozici jako podcast) , ve kterých Robert Vlach (mj. autor Na volné noze.czCo čtu a nové knihy Na volné noze) vyzpovídává výrazné podnikatelské osobnosti z různých oborů. Jedním z nich byl právě Petr Pouchlý. Ten mě svými názory, životním příbehem a oborem (zmíněná gamifikace a playful design) hodně zaujal a chtěl jsem se o něm dovědět víc. Následoval poslech další části rozhovoru, tentokrát přednášky v rámci think-tanku Na volné noze. Už jen název O korzárských výpravách v korporátních vodách dává tušit, že se nejedná o přednášku klasického střihu. 

Hráli jste někdy hry na Facebooku, učili se jazyk s aplikací Duolingo, nebo jste navštívili internetové bankovnictví mBank? Přemýšleli jste, o tom, proč vás tyto činnosti bavily „víc, než obvykle“? Jak vás asi teď trkne, je to právě fakt, že obsahují prvky gamifikace. Jsou zde použity jednoduché principy, jako například sbírání (bodů, odznaků apod.) za účelem  získání (odměny, úrovně apod.). V těchto případech jsou použité pouze ty nejjednodušší principy, avšak i přesto fungují.

To se může zdát na hony vzdálené od byznysu a podnikání, avšak opak je pravdou. Právě tyto prvky (pakliže jsou správně použity) mohou ovlivnit spokojenost a loajalitu a to jak vašich zákazníků, tak kolegů a zaměstnanců.  

Petr Pouchlý se svým týmem Court of Moravia (svobodná firma, která vznikla ze společenství hráčů deskových, výpravných her a LARPu) pomáhá klientům řešit složité firemní situace, nebo zlepšovat PR k určité cílové skupině. A to právě namíru řešeným designem služeb využívajících prvky a principy převzaté z her.

Ve videích se kromě výše zmíněných věcí dovíte také hodně zajímavý vhled do korporátního a konzultačního byznysu. Pokud v pracovním životě jednáte s lidmi, nebo se  v tomto ohledu chcete zdokonalit, mohu předchozí (a následující) odkazy jedině doporučit.

Zdroje a další videa:

Meta-přednášky Petra Ludwiga

Pokud jste slyšeli slovo prokrastinace, máte jej možná spojeno se jménem Petra Ludwiga. Ten díky svým aktivitám (kniha Konec prokrastinace a jeho firmě Grow Job Institute) přispěl ke značné popularizaci tématu prokrastinace a do boje s ním. Kromě toho ale půdobí často vystupuje na veřejnosti jako řečník. K jeho novějším projektům patří tzv. meta-přednášky.

Petr Ludwig se ale už dlouho nespecializuje pouze na boj s prokrastinací. Postupně otevírá a rozebírá například kritické myšlení, hledání smyslu v živože apod. Zkrátka samá důležitá témata, která v životě (více, či méně) řeší každý člověk. Nedávno se rozhodl pro nový koncept tzv. meta-přednášek, ve kterých poměrně zhuštěnou formou prezentuje nejnovější vědecké poznatky v určité oblasti. Autor si zakládá na seriózních výzkumech a jejich závěry předává svou tolik typickou formou sugestivních a snadno zapamatovatelných skic dál.

Podle mého názoru se jedná, nejen v ČR, o zcela mimořádný počin. Nad podobnými tématy je opravdu moc důlezité přemýšlet a oceňuji, s jakou vervou se autor činí, aby poznatky předal co nejvíce lidem. Jednak každé přednášce byly přítomny stovky posluchačů, a také jsou všechny zdarma ke shlédnutí online a každou z nich shlédlo již několik desítek tisíc lidí. To je opravdu úctyhodný dosah, který může dosáhnout jediný člověk mluvící o smysluplných a hlubokých myšlenkách (a ne jen pěkná holka, ukazující na Instagramu prsa). Autor se také rozhodl veškerý zisk investovat do toho, aby přednášky vidělo co nejvíc lidí (propgace na sociálních sítích apod.).

Zatím jsou k dispozici tyto přednášky:

I když nemusíte se vším 100% souhlasit, tyto přednášky opravdu stojí za shlédnutí.  

Petr Ludwig je dle mého názoru zkrátka člověk, kterého se rozhodně vyplatí sledovat.

P.S. Pokud po shlédnutí přednášek nebudete mít dost, doporučuji ještě rozhovor pro podcast DEMARKETING, ve kterém Petr mluví o výše zmíněné knize i o byznysové stránce své firmy. Stojí za poslech, speciálně pokud podnikáte, nebo máte firmu.

EDIT

Další prima rozhovor s Petrem Ludwigem najdete v rámci podcastu Proti Proudu.

Diplomová práce: Využití BIM v průběhu celého životního cyklu budovy -případová studie, část 1

Pokud nejste z projekčního prostředí, nejspíš vám vrtá hlavou ta podivná zkratka, znamená Building Information Modeling (informační model budovy). Více info. Celé  je to o tom, že místo vynášení čar projektant tvoří virtuální model budovy, sestávající z  reálných konstrukcí a nesoucí v sobě libovolný počet parametrů a informací. O tomto trendu navrhování budov se v současné době hodně hovoří. Slýcháme často dosti vyhraněné názory. Zastánci této technologie tvrdí, že se jedná o jedinou možnost do budoucna. Naopak skeptici mají názor, že teorie sice vypadá zajímavě, avšak pro praxi je to (zatím) nepoužitelné.

Jak to má teoreticky vypadat. Zdroj.
Jak je to tedy doopravdy? 

To byla otázka, kterou jsem si položil na počátku své práce. O problematiku BIM se zajímám už více než 8 let a po celou tuto dobu se snažím tyto myšlenky a procesy aplikovat na co největší počet prací, zatím hlavně ze školního prostředí. Většinu úkolů a projektů po celou dobu studia vysoké školy jsem se snažil tvořit v prostředí BIM, hledaje tak nové příležitosti pro efektivnější práci a limity tohoto prostředí. Tyto zkušenosti se nyní snažím zúročit ve své Diplomové práci.

Cíle Diplomové práce.
Hlavním smyslem práce je zjistit použitelnost tohoto tvůrčího procesu v celém životním cyklu budovy, tedy od první ho hmotového návrhu budovy, až po její demolici. Teoretická část a její závěry se budou ověřovat na případové studii reálného projektu.

Postup práce
Nejprve bylo třeba rozdělit celý životní cyklus budovy na jednotlivé fáze – návrh budovy, stavba budovy, provoz budovy a nakonec její demolice. Na to navázala potřeba jednotlivé části ještě více rozebrat a analyzovat, jaké výstupy z té které části požadujeme a jak nám v tom může právě pomoci proces BIM.

Návrh budovy
Ohromný potenciál se nachází hned v prvopočátku životního cyklu budovy – tedy jejím návrhu. Jedná se o fázi již známou a ve které se BIM v praxi již běžně používá. I přesto bylo třeba tuto část projít, popsat všechny části, zjistit příležitosti a limity, které se během návrhu a použití procesu BIM můžou vyskytnout. Proces návrhu budovy byl rozdělen dle metodiky ČKAIT rozdělen do 9 Výkonných fází:
VF1 příprava zakázky
VF2 návrh/studie stavby – STS
VF3 vypracování dokumentace pro územní řízení – DUR
VF4 vypracování dokumentace pro stavební řízení – DSP
VF5 vypracování dokumentace pro provedení stavby – DPS
VF6 vypracování dokumentace zadání stavby dodavateli – DZS
VF7 spolupráce při výběru dodavatele – VDS
VF8 spolupráce při provádění stavby/výkonu autorského a investorského dozoru – ATD/ITD
VF9 spolupráce po dokončení stavby a uvedení stavby do užívání
Více o metodice a náplni jednotlivých fází.

Každá fáze byla pečlivě rozebrána a zjišťovalo se, jak konkrétně může proces BIM v těchto konkrétních fázích pomoci.

Zkušenost z Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT v Praze

Aktuálně studuji druhým rokem dálkový studijní program Podnikání a management v průmyslu. V tomto příspěvku bych k tomuto programu vyjádřím své názory.

Moje osobní motivace k přihlášení k tomuto programu byla, ze v budoucnu chci podnikat. Se vzděláním pouze technického směru jsem necítil, že bych pro to měl dostatecnou kvalifikaci. Také se již řadu let zajímám o svět kolem nás, jehož porozumění je bez ekonomického základu poměrně tězké. Motivací jsem začal schválně, protože je pro tento obor naprosto klíčová. Odhaduji, že približně polovina spolužáků má motivaci podobnou – chtějí se něco naučit. Druhá polovina je zde pouze kvůli titulu, který po nich zpravidla vyžaduje zaměstnavatel. V době mého nástupu to totiž podle mých informací byl jediný dálkový studijni obor ekonomického směru na státní univerzitě. Je třeba říct, že obě skupiny studentů ve škole dostanou přesně to, pro co sem přišli.
Vzhledem k tomu, že většina vyučujících jsou externisté z VŠE odhaduji, že úroveň výuky se bude této škole podobat. Jak se dá předpokládat, úroveň jednotlivých předmetů se velmi liší. Některé jsou velmi zajimavé pro přehled, ale pro každodenní život ne úplně podstatné, například Makroekonomie. Jedná se o pokročilý kurz a vetšina spolužáků je z technické univerzity. Tím pádem Ekonomií nepolíbeno a přednaškám od doc. Kuřete skoro nikdo nerozuměl. Oproti tomu předměty probírané od základů byly o dost zajímavější. Například Mikroekonomie, Finanční trhy, Management, Peníze, banky a finančni trhy jakbysmet. Tyto předměty jsou velmi zajímavé pro lidi, kteří sem přihlásili s cílem se něco opravdu naučit. A ti ostatní zkoušku vždycky nějak napíší.
Jako další skupinou předmětů bych zmínil ty opravdu praktické, jako třeba Podnikova ekonomika, nebo Daně. Vědomosti zde nabyté jsou upravdu užitečné a každodenně použitelné. Konkrétně Daně nám včera přednášela prof.  Alena Vančurová, také z VŠE. Této problematice se věnuje 20 let a je casto zvána do poradních skupin ohledně daní. Byla to podle mého názoru jedna z nejzajímavejších přednášek vůbec (i když byla tedy značně náročná, přeci jen poslouchat 5 hodin o daňovém systému není jen tak).

Celkově jsem s tímto studijním programem spokojen a jsem rád, že jsem se přihlásil. Jestli jej dodělám zatím nevím. Rád bych příští semestr vyrazil někam do zahraničí, takže budu pravděpodobně přerušovat. Jestli se do školy vrátim, je zatím ve hvězdách. Každopádně to rozhodně nepovažuji za ztracený čas. Vzhledem o tomu, že řada spolužaků již pracuje, dají se mezi nimi najít opravdu zajímaví lidé a přestávky mohou sloužit jako dobré networkingové akce.

Momentka ze zmíněných daní