Asie – bonus 2 – Co z toho? aneb zhodnocení dosavadní cesty

Dnes to nebude reportáž, ale celkové zhodnocení dosavadní cesty napříč Asii. Na info o Macau, kampusu, městě a místním životě bude ještě času dost.
O tomhle příspěvku přemýšlím už asi 2 týdny. Neustále převracím v hlavě své dojmy z jednotlivých míst. Ta jsou doplněná fotkou, která dle mého názoru nejvíc vystihuje atmosféru místa, které mě v dané zemi nejvíce zaujalo. Také nechybí zkušenost s digitálním nomadenim, finanční stránka celé srandy a nějaké ty kecy na závěr.
Singapur neuráží, Malajsie zaujme, Thajsko nepřekvapí a Kambodža zaskočí. Ale Vietnam, ten tě dostane!
Je to tak. Ze všech navštívených zemí (HK a Macao zatím nepočítám) to vnímám přesně takhle.
Singapur
O Singapuru už jsem toho napsal poměrně hodně. V kostce – krásné čistě místo, které se hodně podobá evropě (chování lidí, architektura, ceny). Rozhodně zajímavé vidět, ale dle mého názoru 3 dny jsou akorát. Celou dobu jsem měl z lidí kolem i přes jejich úsměv zvláštní pocit jakési neupřímnosti. Extrémně konkurenční prostředí také nepřidá na klidném životním stylu a dle mé zkušenosti spousta singapurců (hlavně těch mladších) zde nechce zůstat. A ani se jim nedivím. Je dobře opět zmínit, že je zde v podstatě diktatura (i když tomu vznešené říkají „osvícená“, nebo také „technokracie“).
Pohled na centrum Singapuru.
View to thé Singapore city center.
Malajsie
Kuala Lumpur mě moc nezaujala. Petronas tower na živo moc zajímavé není a Baťu Cave také klidně přeskočte. Na druhou stranu tohle už je pravá Asie. Zmatek, neustále troubení, hluk. A hlavně lidi začínají bys usměvavější a komunikativnější. Nejzajímavější místo, které jsem navštívil je Georgetown na Penang Island. Když už nic jiného, tohle rozhodně doporučuji. Příjemné místo, skvělé jídlo (!).
Večerní ulice v Georgetownu s úžasným jídlem všude kolem.
Evening street in thé Georgetown with thé amazing food all around.
Thajsko
Přesně takové, jak všichni znáte z vyprávění. Příjemné, hlučné, vesele… Ale taky komerční, neupřímné a extrémně turistické. Vzhledem k tomu, že nejsem válecí typ a pláže mi stačí vidět jen na fotce (já vím, pro většinu z vás asi nepochopitelné), tak se mi nejvíc z Thajská pro svou jedinečnou armosferu líbilo město Chiang Mai. Každopádně nechci, aby z tohoto srovnání Thajsko vyznělo nějak negativně. I tam se mi moc líbilo a mám odtud hromadu krásných vzpomínek. Také je to určitě nejjednodušší země na první seznámení s JV Asii.
Tropický liják v džungli. Tohle byl opravdu silný zážitek!
Thé tropical rain in thé jungle. Pretty deep feeling!
Kambodža
O Kambodže už jsem toho v předchozích příspěvcích napsal taky hodně. Pokud někdy budete v JV Asii, Kambodžu rozhodně nevynechejte! Můžu vám garantovat, že vám několikadenní pobyt (pokud nebudete pouze v hotelu, luxusní restauraci a u bazénu) změní pohled na svět. Stačí se jen projít po ulici, rozhlídnout se kolem sebe a trochu o tom všem popřemýšlet.
Jeden z mnoha chrámu v Angkoru.
Oné of thé man temples in thé Angkor.
Vietnam
Znáte takový ten pocit, když přijedete na nové místo? Takové to: „Hm, je to tu pěkně, ALE doma je to lepsi?“. Ve Vietnamu se mi poprvé v životě stalo, že se tenhle myšlenkový pochod zasekl ještě před tím ALE. Samozřejmě si nepředstavuji, že Vietnam je ráj na zemi, do kterého se za měsíc stěhují. Ani nápad! Ale rozhodně to je místo, které mě svou atmosférou nejvíc zasáhlo a kam se chci určitě ještě vrátit.
Hodně mě zaujali lidé. Možná to byl jen můj pocit, ale přišlo mi, ze všech zemí jsou tu lidé nejupřímnější. Usmívají se, ale ne za každou cenu. Když někomu nejste sympatický, dá vám to jasně najevo. To se mi jinde nestalo a líbilo se mi to.

Uzasne prostredi a motorka, co vic si prat!?

Great environment and the motobike. What else can you wish?
Ok, konec „mekkych“ pocitu, jsou na rade „tvrda“data.
Digitalni nomadeni
Nekolikrat jsem v blogu zminoval, ze pracuji. Opravdu jsem s sebou mel notas a obcas jej otevrel. Akorat jsme pracovali na rozsireni knihovny prvku, coz je cinnost, ktera lze delat odkudkoli. Celkem jsem behem 24 dni ma ceste opravdu efektivne pracoval cca 20 hodin (Revit, Excel). Nepocitam vyrizovani mailu a dalsi drobnosti, ktere take nejaky cas zabraly. Take jsem se pripojoval na kazdotydenni Skype meetingy s kolegy. S pripojenim nebyl problem nikdy a komunikace probihala uplne stejne, jako z CR. Jedina nevyhoda je samozrejme casovy posun, takze vzdy po meetingu jsem chodil spat mezi 2-3 ranni.
Je treba si rict, ze muj zpusob cestovani byl na nomadeni naprosto nevhodny. Presouval jsem se moc rychle, protoze me nejvic bavily prave ty cesty samotne. Na druhou stranu i tak to pro me byla skvela zkusenost a pokud se zivite praci, ktera by to (byt jen omezene) dovolovala, urcite to vyzkousejte. Alespon na mesic az dva. Pokud budete na kazdem miste minimalne tyden, lze u toho pracovat v pohode (samozrejme s jistymi omezenimi, pracovni schuzku ve Slavii si asi tezko date).
Muzu vam garantovat, ze po teto zkusenosti poznate lepe sami sebe a budete si vice verit. Nehledne na to, ze take poradne potrenujete pevnou vuli (mam dneska pracovat, nebo se projet do dzungle na slonovi?), coz se taky nikdy neztrati.
Pokud se o techto vecech chcete dovedet vic, v nasledujicim odkazu je pekny seznam, odkud cerpat inspiraci, pricemz extra bych vypichl kurz Adama Marcana na Naucmese.cz, ktery jsem osobne navstivil a mohu jej vrele doporucit (druhy odkaz). Jeste zminim web, ktery shromazduje informace o vhodnosti jednotlivych mist na nomadeni. Skvely projekt (treti odkaz)!
http://travelhacking.cz/cestovat-a-pracovat-digitalni-nomadi/
http://www.naucmese.cz/kurz/digitalni-nomadstvi
https://nomadlist.com
Prachy
Dale nejaky trocha nudnejch cisel.
V jednom prispevku jsem zminil, ze si pisu, kolik tahle sranda stoji.
Na prvni pohked jsem uz utratil poradnej balik penez. No, vlastne i na druhy pohled.
Ale neni to tak cernobily, trochu to okomentuju.
1) Letenky z Evropy. Pokud musite letet v konkretnim terminu a jeste odlet e jineho mista, nez prilet, prijde mi 16 000 jako ferova cena. Pokud vam je jedno kam presne poletite a nejste zavisli na presnem case, muzete dost vyrazne usetrit a neni problem sehnat zpatecni letenky do JV Asie kolem 10 000, vyjimecne i mene (napriklad ted jsem zaregistroval Kualu Lumpur a Bangkok odnekud z Evropy za kolem 5000)
Skvele tipy ohledne letenek jsou bliz, nez si myslite. Znate Petra Novaka a jeho Travelhacking? Ne? Meli byste! 😉 (kurz take osovne navstiven)
http://travelhacking.cz
http://www.naucmese.cz/kurz/travel-hacking-jak-na-levne-letenky-ubytovani-cestovani
Takze tady se da realne bez vetsi namahy usetrit 5000.
2) Hodne jsem prolital i tady. V Thajsku to bylo OK, presun do Chiang Maie by stal vlakem podobne. Ale byla blbost letet z Bangkoku do Kambodzi, mel jsem radeji vzit bus do Siam Riepu. Samotnou kapitolou byl let Hanoj->Hong Kong, ten stal taky spoustu penez a pokud zrovna nespechate na staz, jste v pohode.
Tady by se dalo usetrit 10 000.
3) Docela dost jsem taky prochlastal.
Tohle nemam spocitany, ale odhaduju, ze par tisic to bude.
4) Na ubytovani jsem setril, ale na jidlo jsem obcas chodil do lepsich restauraci.
Taky par tisic.
Takze jo, uz me to stalo dost penez. Urcite by se to dalo stahnout o nejakych 40-50%.
Ale vite co?
Stejne nelituju ani jedine koruny.
Nejak ty radoby chytry kecy na zaver
Jeden muj znamy, Lukas, ktery hodne cestuje a daval mi par cennych rad ohledne Asie, mi mimo jine popral, at na ceste najdu to, co hledam. Moudra slova, ktera mi po tech nekolik tydnu neustale rezonuji v hlave. Pokud ctete blog pravidelne, asi tusite, ze jsem to nasel. Vsechno, pro co jsem prijel.
A co jsem tedy nasel?
Ne. Zadny vzletny, dechberouci myslenky to nejsou. Naopak, same jednoduche veci, ktere si muzete uvedomit kdykoli a kdekoli. Holt nekdo je trochu pomalejsi a musi si pro tohle uvedomeni jet az do Asie.
Kazdy clovek, nez rozdilu, si zaslouzi muj respekt.
Prestoze si doma spousta lidi mysli, jak se ma spatne, az tady jsem poprve v zivote videl opravdovou bidu a chudobu v takovem mnozstvi. Spousty lidi nemajici naplnene zakladni lidske potreby. Presto vsechno nejsem o nic lepsi, nez tihle lide. Pouze jsem mel v zivote lepsi podminky a taky trochu toho stesticka. To mi ale nedava pravo tyhle lidi jakkoli soudit, nebo se nad nimi povysovst.
Neni v mych silach vsechny nakrmit a dat jim praci. Ale projevit jim trochu ucty ano.
Nemysleme si, ze jako evropani jsme spolkli vsechnu moudrost sveta a ze jsme lepsi, nez ostatni.
Naopak, mame se (nejen) od asiatu leccemus ucit. Vrelosti, otevrenosti, pozitivnimu pristupu k zivotu, pracovitosti, pokore a mnoha dalsimu…
Take v Evrope dle meho nazoru casto zapominame, co je v zivote opravdu dulezite. Kariera a novy telefon to asi nebudou. Rodina a pratele vsak ano.
Vazme si toho, co mame.
Nikdy v historii se lide nemeli tak dobre. Muzeme cokoli, kdekoliv, s kymkoliv. A co s tim delame? Nadavame, remcame, stezujeme si.
Meli bychom se vice smat.
Zivot je prece krasny (a kratky). Tak proc si ho kazit mracenim a spatnou naladou?
A uplne na konec?
Vyrazte.
Nekam.
Hned.
.
Prekazky jsou jen ve vasi hlave, nikde jinde.
Kdyz to dokaze obycejnej ceskej kluk ze Sedlecka u Plzne, tak proc ne vy?
.
Proc ne vy?

Proč jsem se rozhodl psát blog a proč by vůbec měl někoho zajímat?

V tomto prvním příspěvku se chci rozepsat o několika myšlenkových pochodech, které se mi poslední dobou odehrávají v hlavě a právě se přetvářejí do podoby tohoto článku.

Kdo jsem?
Student čtvrtého ročníku Fakulty stavební ČVUT v Praze. Povahou sice introvert, avšak s velkou oblibu v kontaktu s ostatními lidmi. Nemusím ani tolik mluvit, snažím se spíš naslouchat a učit se. Každý den se snažím využít na maximum.

Proč jsem se rozhodl psát blog?
O psaní blogu jsem přemýšlel již dlouho. Moje hlavní motivace plyne z toho, že mě řada věcí kolem trápí. Jedná se zejména o lidskou hloupost a obecně o to, že lidé málo přemýšlejí (nebo spíše napřed jednají a až pak se diví). Mezi další důvody patří potřeba utřídit si a formulovat vlastní myšlenky. Pokud ještě k tomu zaujmou, byť jen jediného čtenáře, splní celá snaha svůj účel.

Témata, která mne pálí aneb o čem bude tento blog?
Momentální studium mne velmi baví. Přes to všechno si však nejsem zcela jist, zda-li se mu chci věnovat profesionálně. K tomu, abych to zjistil má pomoci i tento blog. Zde je seznam věcí, které mě zajímají/pálí a kterým se zde budu věnovat:

  • knihy – v poslední době můj největší „intelektuální stimul“, snažím se číst knihy odborné, manažerské, ale i lehčí (romány, fantasy…),
  • škola/školství/ČVUT – jakožto student mám čerstvé zkušenosti a mnohdy jen zírám, co se ve školách děje,
  • IAESTE – po celou dobu studia se snažím dělat něco navíc a svoji energii vkládám do jmenované studentské organizace,
  • stavařina – nejvíce mě zajímá problematika Nízkoenergetických a Pasivních domů a dřevostaveb,
  • lidská hloupost – převeliké téma prostupující všemi výše zmíněnými.

Proč by vás blog mohl zaujmout?
Jednoduše. Prostě proto, že vás nějaké ze zmíněných témat bude zajímat také 🙂